Anotace: O tom, jak je lidská mysl chamtivá a neváží si toho co může mít nebo toho co má.

Poprvé když tě uvidím,
říkám si, že ujdeš.
Nikomu tě nezávidím,
je mi jedno s kým kam půjdeš.
Pak začneš s někým chodit,
já o tobě začnu snít.
Chtěl bych jenom tu,
kterou nemůžu mít.

Krásně vám to klape,
spolu vám to sluší.
Můj mozek stále tápe,
a srdce mi buší.
Nevím co mám dělat,
nervy mi začnou hřmít.
Chtěl bych jenom tu,
kterou nemůžu mít.

Pak vám to začne skřípat,
vypadá to na konec.
Já štěstím začnu lítat,
doufám, že zazvonil zvonec.
Bohužel se to snažíš udržet,
a já začnu klít.
Chtěl bych jenom tu,
kterou nemůžu mít.

Pak se konečně rozejdete,
mezi námi jiskra přeskočí.
Hodně se spolu zasmějeme,
tvůj polibek mi zaskočí.
A teď když mám naději,
že můžu s tebou být.
Chci jenom tu,
kterou nemůžu mít.

Když můžu být šťastný,
už mi to s tebou nebaví.
Aby to bylo jasný,
řeknu něco co tě pobaví.
Bylo to s tebou hezký,
je mi fuk jak moc budeš chtít.
Jenže já chci jenom tu,
kterou nemůžu mít.

Publikoval(a): Leerooy, 15.10.2012