Anotace: Oba jsme zbabělci, ale já jsem ten větší

Tuším, že jsi zhruba stejný zbabělec jako já
Ty mi to neřekneš
A já se nepřiznám zase jemu
Tak si tu žijeme, v pohodlné nejistotě
Která tlačí do zad a je prolezlá moly
Občas se ozve slabé vrznutí
- Omluva, beru zpět. Já... myslel jsem to jinak, chápeš
Kdybys to vyslovil, všem by bylo líp
Já bych se sladce usmála
(S tebou mi to jde)
A omluvně pokrčila rameny
- Víš, že to nejde. Ne teď, ne tady...

Ačkoli...
Nakonec určitě podlehnu
Jenže celou tu dobu
Si budu namlouvat, že tvé oči jsou modré
A že voníš jako On

Publikoval(a): Sedmnáctka, 4.10.2012