Anotace: ...

Od přání ke přání, křik do výšin a propastí,
zvuk vzdálených tužeb a blízkých ztroskotání,
se strachem nad hlavou a slz bodajících do očí,
jsem jak papír po zmuchlání:
Nikdy víc jako předtím neoctnu se,
s očima planoucíma ke slunci otočím se;
budu si přát ať "strach" je pouze význam,
jehož smysl uniká, ať je tím, co neznám...

Publikoval(a): Globodecristal, 25.9.2012