Nepojmenovaná
Nepojmenovaná
Mohu křičet do nebes tvé jméno s růží v ruce,
sevřít její trny ve své dlani, sevřít silou více.
Necítit bolest, nemyslet na krev ztékající po mé dlani,
vždyť fyzická bolest je s psychickou nic v porovnání.
Tu růži bych ti chtěl dát se smutkem na tváři,
je to věc, která ti dokáže mou lásku stěží.
Ani nevíš jaky je život bez tebe nezvladatelný,
padám dnem bez záchrany, můj pád je neovladatelný.
Je to jako otázka ponechána bez odpovědi,
čekat na ní je těžké, dojdu asi k lásce s výpovědí.
Publikoval(a):
MartyTox, 23.9.2012