Anotace: O lasce a predstave ktera se nikdy nenapalnila...

Pročítam řádky stare
směji se neboť listy mnohé
napsané v čekání
v drtivém a neuprosném čekání
věděly už dávno co se stane

silou duše proklínané
ještě před tím než se staly

je mi smutno přátelé
je mi těžko kamarádi
není kde vzit pouta světa
a v klidu si je nasadit

je pryč život v strachu
je tak daleko pryč

jen těžký oblak zbyl
a tak rád bych se do něj znovu ponořil

třeba ne
třeba jsem se poučil!

jen tak koukám na sebe
koukám jinak než dříve

jak vědět jsem to mohl?
jak prežít jsem to mohl?

škoda ze nikdo nepochopí
bohužel ani ta nejdražší

je to pryč přátelé
oba sjednoceni nakonec
vykroci ze stinu sobectví a vloží světu nové svítání

nebude to jako dřív
neni jisté co se vlastně podaří

plán tu je nestalý a jak miska vah se převáží

jsem v očekáváni a...
jsem vyčerpaný
staletým bojem prohraným
kde nikdo mým malicherným světům nestači

jak smutné tady sedět

jak smutné vědět
že nešlo nidky zvítězit....

Publikoval(a): msl, 20.9.2012