Anotace: ... svět se zbláznil... dá se ještě vůbec někomu věřit? Snad rodině? Snad...

Výkřik do tmy se skryl
jen měsíc mu přihlížel
kdysi šťastným jsi byl
teď na hřbetu neseš si potíže

Na rukou kapky
stažené hrdlo
jak vzít to zpátky
v ústech je sucho

Výkřik do tmy se skryl
tys rychle vystřízlivěl
jen stín z jednoho života tu zbyl
co jsi způsobil, nikdo tě nenaváděl

stačilo málo
nějaké pití
pak nepravé slovo
nebylo zbytí

Výkřik do tmy se skryl
mezi stromy se vítr zvedá
není čas aby ses hroutil
vem nohy na ramena

dřív či později
stejně tě chytí
nemáš naději
schovat se v přítmí

Publikoval(a): Martina Primová, 16.9.2012