Anotace: ...

Jedno z velkých přání
vložím ti teď do dlaně,
rozcuchané vlasy ověnčím
girlandami z novinového papíru.

Od zad se ti odráží
oranžový svit podvečera.

Radniční hodiny tolik věří,
(stejně jako moje srdce)
že zpožďovat se o pár minut
nemůže být na závadu.

Chci spatřit dotekem
co svazuje přitažlivost.

Nejsme děti - ani ty, ani já,
jen příliš dětsky toužíme,
ukotveni ve všednosti,
po lůžku z rajských trav.

(Kliček do mého tílka
najdeš u zracadla...)

Publikoval(a): Lugilla, 6.9.2012