Anotace: ...

V posteli sám
ležím a přemítám
v hlavě mám prach
a hloupost sedí tam

zbytečný čas
vzdělání-poznání
jsem vážně vůl
a to je k posrá**

den za dnem víc
nevím už vůbec nic
nulový potenciál
tak dej to do rovnic
defektní materiál
demence bez hranic
potichý memoriál
hlasitých brokovnic
rým už mě nenapadá
a vlastně vůbec nic
tak křičím na sebe sám
a ze svých plných plic

temno a tma
vrhá se na můj um
můj mozek zná
jen černočerný šum
propast a díra
blbosti plný měch
trochu mě zžírá
že jsem všem pro posměch

chyba a chyby
to je můj celý svět
možná a kdyby
měl bych se zamyslet
nad sebou samým
a nad svým osudem
říct všem svým známým
žiju si přeludem

z ostudy kabát
šiju si s úspěchem
musím se hrabat
jen a jen výsměchem

tak už mě chyťte
zavřete do klece
ohniště zřiďte
šoupněte do pece

vždyť nemám nárok
chodit si po světě
prosím vás o rok
na jiné planetě
degeneruji
bohužel však stále dál
blbost tu bují
a já jsem její král

den za dnem víc
nevím už vůbec nic
nulový potenciál
tak dej to do rovnic
defektní materiál
demence bez hranic
potichý memoriál
hlasitých brokovnic
rým už mě nenapadá
a vlastně vůbec nic
tak křičím na sebe sám
a ze svých plných plic!!!

Publikoval(a): Rejan, 1.9.2012