Pavučinka
Pavučinka
Jsem lapen do tvých sítí,
těch nitek hedvábných krajek,
nepohnu jediným bolavým svalem,
má milovaná družko snovače,
ani se nehnu a nevydám hlásku,
ústa má jsou plná tvých pavučin,
přivázaný stuhou k posteli,
neschopen jediného slova odporu,
tak snadno bych se vyprostil,
tak snadno bych utekl,
ale to ta úcta k tvé tvrdé práci,
než spředla si chomout pro mou duši,
ani se nehnu když ruce mám svázané,
měkoučkou stuhou tvých sametových slov,
síla ve mě je nekonečná jako v každém z nás,
a přesto není dost silná aby přetla slast.
Publikoval(a):
Bytost, 20.8.2012