Naděje v poslední chvíli
Naděje v poslední chvíli
Ocelová obloha
a na nebi skoro žádný mrak
stojím tu sama
vítr mi čechrá vlasy
a jen ozvěna mých slov odráží se ode skal
Pohled dolů
...
třesou se kolena
příkrý sráz
vykotlané pařezy
hloubka - jen krok vzdálená
Podruhé tu stojím
zpustlá
vyhaslá
díky komu asi ?
kdo mě sem nenuceně pozval ?
TY !!!
Avšak takovou radost Ti neudělám
odcházím mechem pokrytými balvany
s nadějí,
že se teď ve mě něco změnilo
SNAD !!
A kdyby ne ?
Budu stát
zde
na tomto samém místě
třeba za týden
Publikoval(a):
Rezavá plechovka, 8.8.2012