Josip Broz Tito

Tato oblast je obydlená.

Soudruzi, před námi leží rozhodující dny. Vpřed nyní do závěrečného boje. Příští konferenci musíme uspořádat v zemi osvobozené od cizinců i kapitalistů. (z projevu na 5. celostátní konferenci Komunistické strany Jugoslávie, říjen 1940, Záhřeb)

Dost už těch rozsudků smrti a poprav! Trest smrti už nemá žádný účinek - nikdo se už smrti nebojí!... (na konci roku 1945 zvolal na zasedání Ústředního výboru)

Kočka přichází ke dveřím.

Rád se procházím po polích, lesích a podél řek za krásného slunečného dne, kdy mohu přímo pozorovat intimní život přírody kolem sebe. Přírodu je třeba milovat a zvěř je její nedílnou součástí - oživuje naše lesy a pole, a proto je třeba ji chránit. Často nestřílím a věřím, že při lovu by člověk neměl jít jen za rekordy, protože skutečné potěšení z lovu nespočívá v tom, nýbrž v tom, že prostě jste v přírodě, pozorujete, přemýšlíte a relaxujete.

Musíme například v Jugoslávii ukázat, že nemůže existovat menšina ani většina. Socialismus odmítá menšinu i většinu. Usiluje o rovnost mezi menšinou a většinou, a pak neexistuje ani většina, ani menšina, ale pouze jeden lid: výrobce, pracující člověk, socialistický člověk.

Chraňte mé bratrství a jednotu jako zřítelnici svého oka.

Ze svých paláců, loveckých chat a loveckých výletů vládl Tito Jugoslávii jako panovník ze 16. století. Většinu času trávil ve svých rezidencích po celé zemi a každodenní administrativní práci vlády přenechával svým ministrům, i když o nejdůležitějších záležitostech vždy rozhodoval osobně. (Jasper Ridley, Tito : biografija, přeloženo Vesnou Domany-Hardy a Vanessou Vasić-Janeković, Prometej, Záhřeb, 2000, ISBN 953-6460-11-4, s. 355 a 356)

Kdyby se ten mladý a nemocně ambiciózní komunista ujal vedení KPJ, byla by to pro stranu tragédie. (August Cesarec o Josipu Brozovi Titovi)

Lidé by měli mít možnost být, pokud si to přejí, občany Jugoslávie bez národnostního označení. Ať je ten člověk Bosňák, Bosňan. V zahraničí vás nazývají pouze "Bosňákem", ať už jste muslim, Srb nebo Chorvat. (v rozhovoru s Hamdijou Pozderacem o ústavních změnách z roku 1971)

Už nikdy nedovolíme, aby jednotlivci profitovali z plodů obrovského úsilí lidu. Vyvětráme náš domov, aby zápach, který nesmí znečišťovat náš společný domov - svobodnou federativní Jugoslávii - navždy zmizel. (J. B. Tito, "Vjesnik", 25. května 1945, č. 30., s. 4.)

Lidská svoboda není pouze právem svobodně vyjadřovat své názory a touhy. Skutečná svoboda je především právem a schopností člověka činit suverénní rozhodnutí o všech aspektech svého života.

Pracujeme, jako bychom měli žít sto let, a připravujeme se, jako by zítra měla vypuknout válka.

Dělnická třída je pilířem našeho socialistického státu - dělnická třída všech národností a ve všech republikách sdílí stejný pohled na svět a stejné zájmy a představuje pojivo, které posiluje a upevňuje naši socialistickou společnost.

Bratrství a jednota mohou existovat pouze mezi těmi, kteří jsou skutečně rovni.

Tito se stal doma i v zahraničí symbolem všeho, co národy Jugoslávie během této války dokázaly, všeho, čeho dosáhly. Stal se symbolem našeho utrpení, našeho boje a našich úspěchů - nazývají nás Titovým lidem, Titovou armádou a Titovou Jugoslávií. Všechno, co dnes potvrzuje Jugoslávii, patří Titovi. Tito a Jugoslávie se stali neoddělitelnými. (Vladimir Bakarić o Josipu Brozovi Titovi)

Budujeme jednotu a bratrství, ale srbští šovinisté ve Vojvodině odmítají uznat Chorvata jako Chorvata - místo toho ho nazývají Bunjevac. Žádá o propustku do Bělehradu a oni napíší: národnost - Bunjevac. (...) (na zakládajícím sjezdu Komunistické strany Srbska v Bělehradě, 8.-12. května 1945)

Národy Jugoslávie ... dnes, 9. května, přesně 49 měsíců a 3 dny po fašistickém útoku na Jugoslávii, největší agresivní mocnost v Evropě, Německo, kapitulovalo... čtyřicet devět měsíců nadlidského úsilí a krveprolití našich národů přineslo ovoce, přineslo úplné vítězství našich národů ve spolupráci s Organizací spojených národů... (z projevu v Bělehradském rozhlase, 9. května 1945)

Sáva poteče vzhůru, dokud nebudou mít Chorvati svůj vlastní stát.

Nesnažme se držet pravidel jako opilec lampy.