La Fontaine Jean de
Francouzský básník, prozaik a dramatik z období klasicismu
Od roku 1683 byl členem Francouzské akademie. Autor světoznámých bajek, ve kterých oslavoval věrnost a upřímnost, obhajoval soulad umění a přírody a kritizoval intriky a pokrytectví
Citáty (22)
K čemu je, běda, dobré bydlo, ztratíme-li s ním svobodu?
Ani má spíž, ani má skrýše se nenaplní žvaněním.
Když voda ohne hůl, můj rozum zas ji srovná.
Máš-li nás, Lásko, v moci své, můžeme rozumu dát sbohem.
Myslím, že na světě zbabělce nenajdete, který by nepoznal většího, než je sám.
Na světě běhá mnoho lidí, pro něž je šita tato věc: na dálku velikán, však zblízka pitomec.
Pravdu přijímá člověk chladně, lež se zápalem.
Co je z radosti, na kterou bázeň vrhá stíny!
Každý lichotník na účet všech svých posluchačů žije.
Láska je prapodivný vládce a šťastný ten, kdo nesetká se leč v knihách s její krutostí!
Lidé, kteří mlčí, jsou nebezpeční.
Láska se podobá rannímu stínu, v každém okamžiku bývá menší; ale přátelství se podobá stínu večernímu, roste, dokud slunce života nezapadne.
Nejdřív mě zachraň, milý příteli, pak měj si proslov převeliký.
Nejhorším soupeřem je malý nepřítel, jenž bývá neviděn...
Pomoz mi, příteli, nejprve z mé bídy, řečnit můžeš potom.
Přátelství jednoho moudrého člověka je lepší než přátelství všech nerozumných.
Těm státům přeběda, jež klesly v omyly!
Za všech dob trval úděl zlý, že rozmar mocnějších ti malí platili.
Jen blázen může chtít světu se zavděčit a sebe uspokojit.
Jen sobě věřme však - příteli nejlepšímu.
Trpělivost a dlouhý čas zmohou víc nežli vztek a síla.
Žádná cesta posetá květy nevede ke slávě.