Večer světlo zhasíná,
než den k spánku ulehne.
Z dějů snů pak probudí,
kapitola - zas jiná.
Ráno vždy k nebi vzhlédne,
přemýšlí i o těch snech,
o uplynulých dnech,
co uspěje, co zostudí.
Klesá či povznáší se,
plánem cíle dnů dalších.
Nerozhodně, přednostně,
výběrem velkoryse.
Ve znění pravd, lží našich,
klade si i za úkol,
větších ohledů vůkol,
předsevzetím ctnostně.