Báseň má denní / Snad přece

Báseň má denní Svým způsobem i vázaná, na snění, příběhy noční. V nichž denní pravda takzvaná, vždy fantazií emoční. Den si tvoří data noci, a ta opět nová pro den. Prožitkem tak ku pomoci, by i nový vjem byl zrozen. Bdělý den a očistný sen, z vědomí do podvědomí. I v denní znění probuzen, jež vize fantaskní zlomí. Snad přece Nevím co psát, přesto píši, vždyť se vše i něčím liší. - Každým stále okamžikem, proměnná tu s otazníkem. - Vlastním pnutím a pohybem, v pocitu sporu či libém. - Co se planě jen tak točí, nebo z hloubi smyslem vkročí. - Témat těch již bylo mnoho, se sdělením, jak pro koho. - Tato báseň nemá děje, jen si takto veršem pěje. - Nevím co psát, přesto píši, co je mi nyní nejbližší. -