Jsem jako slunečnice
ztracená v davu
co hledáním tebe
si zamotá hlavu
Co čekáním dlouhým
na slunce příchod
duši zabíjí touhy
ve tmě nenajdu východ
Jen slyším tvé kroky
co okolo kráčí
Mlčky pomalu cítím
jak mé oči pláčí..
.. po tobě pláčí...
Jen sebe se ptám "Proč?"
To přebolí po slzách...jiskru máme v sobě vždy.
Záře spouští pláč,který čistí.
Tak jako v lásce,je to pepř a sůl aby nám ten život chutnal. :-)