Bajka o hladu

Medvěd, liška, vlk a zajíc našli v lese chleba krajíc a jelikož hlad velký majíc, do chvíle byli všichni žrajíc. To bylo v době oběda, tu napadlo hladového medvěda, že když upeče si zajíce, dohněda, s trochou skořice, tak nemusí se hladu bát, nemusí hladem umírat. Tak chytil medvěd zajíce, posypal trochou skořice. Zajíc se však brání, chráníc si svůj krk: "Mě se nenajíš, tučnější je vlk!" Tak pustil medvěd zajíce a dal se do štvanice na hladového vlka aby ho nacpal do krka. (u) :-) Ale vlk s liškou byli velcí kamarádi a medvědí maso tuze měli rádi, sežrali spolu medvěda, běda medvědům, běda. Jak to zajíc spatřil, hopsal do dáli, až bobky za ním padaly. A že umí rychle utíkat, nemusí se těch sviní bát. K čemu je však tato bajka? Jaký to smysl příběhu? Z každého, i z Tebe, bude Májka, když budeš špatnej ve běhu.