Život už - zdá se - prošel kolem tvého já,
jen trochu změnily se barvy na obraze,
propast bezedná
prošla časem
a já
tu zase stojím opodál.
Ďábel se jen tiše díval
a znamenal si každý hřích.
Sváděl, našeptával a ovládal jak pýcha
na rty dral se smích,
však bolest větší sílu měla.
Někdo tě vhodil do Dunaje
a řek plav, sic se utopíš,
věděl, že voda ledová je
a čím byl člověk smrti blíž
tím víc se pral a bojoval
až došel do pralesa dospívání.
Memento mori
Memento mori
Publikoval(a) Soptík 13 dne 18. září 2012
Anotace: Těžké dětsví mě přivedlo k psaní poezie, nebylo komu říct své trápení, tak alespoň na papír. Hodně mi to pomáhalo,ale básně jsou díky tomu hodně pesimistické,smutné,černé ...
Moc moc moc pěkné... Poezie nemusí být vždy jen milostná... i smutné básně mají své kouzlo...
no vida a místo milostná jsem chtěla napsat radostná.. jsem já to popleta :-)