Vyznání té pravé
Vyznání té pravé
Napadá mě spousta věcí které ti chci říct
Připadám si jako blázen který na vzdory rozumu chce víc.
Mysl mi radí dobře netlač nech to být
Mám ale pocit že život mi utíká
Už nepustím tě, nenechám to být
Vše bych chtěl prožít to co zmeškal jsem
Zasloužíme si být konečně šťastní
Být sobečtí vůči nástrahám všem
Je to jenom okamžik krátký
Zdá se to hladké rychlé?
Asi jsem blázen
Neznámá má. Kde jsi byla?
Změním nezměnitelné. Připadám si jako
Fénix. Vlila jsi mi život do spuchřelého bezvýznamného těla, schránky na vzduch a potravu. Bloudící městskou šedí. Pomalu zabředavající mezi ovce velkoměsta. Znovuzrozený adoptovaný a šťastný, aspoň na chvíli. Přál bych si zastavit čas. A mít tenhle pocit na vždy. Přál bych tobě každý den pocit jako mám já momentálně. Chci být součástí tvého žití, pak budeš součástí mou. Otevírám se ti jako zrezlá konzerva, plná glutamátu na kterém se staneš závislou. A doufám jako návykový cukr, tě budu provázet životem, až ti způsobím cukrovku. Pak se stanu lékem který budeš muset užívat každý den . Ano chci být životodárnou uzdravovací injekcí po které ti bude jenom lépe.
Miluji
Publikoval(a):
Otakar1, 24.3.2023