Nádherná bolest
Nádherná bolest
Anotace: "Nádherná bolest" Č. III.
Do očí tvých se právě teď dívám,
Jako by byly vše, co mám,
Jsou tak nádherné a modré,
jak barva moře při východu slunce.
Jsou jako mým domovem,
kde v bezpečí před svým rozumem jsem.
Jsou tak čisté a jasné,
jak ledovce při měsíčním světle.
Ač je skoro nikdy neslyším,
přesto stále šeptají svým hlasem.
Jsou tak veselé a krásné,
tak barevná jest, jen polární záře.
Když posedlé jsou vztekem,
spalují mne jak mávnutí nad ohněm.
Jsou tak silné,
jak sibiřské bouře.
Stávají se mým životem ,
závislý na nich již jsem.
Jsou jejich krásy stejně veliké,
jako bolesti jimi mě způsobené?
Publikoval(a):
Rammmann, 28.6.2012