Básně, Povídky, Úvahy, Pohádky, Fejetony, Romány, Reportáže

a

Několik básní

Několik básní

kameník Básně » ?nezařazené?

Anotace: Nevím co k tomu říci.

Slova
Slova jak motýlci, mušky a andílci,
každé svou písní zní.
A my je chytáme.
Na kouzla slíbená potají.
Do pusy bereme.
Pak hořkost pliveme, slzy a…
… a zlámaná křídla.


Má hvězda
Na nebi tolik hvězd
a tak chladné jsou.
Jedna z nich prý je má.
Učiním vše, by hřála laskavě.
Lehnu na práh jejího pokoje
a do proužku světla pode dveřmi strkat budu prsty.
Bych se jí dotýkal.
Snad pookřeje a stane se přívětivá.
Nic jiného nezbývá!
Je to má hvězda.
Když povím, že vím která.
Ona sama mi neuvěří.
Tak každou noc ležím u jejích dveří.

Štěstí, že sebe ještě mám
Jsou tiché dny.
V těch chodím k vodě pít klid a zrcadlení.
Chytit jak rybu okamžik.
Zastavit čas.
Nechat jej přes sevřené dlaně přetékat.
Čekám, že zas,…spatřím štěstí.
Štěstí, se kterým mouchu lapá pstruh.
Se kterým žába dýchá vzduch.
Se kterým ptáci křídly mávají
a listy ze stromů k zemi padají.
Na vodě vidím pak sebe sám.
Dívá se vlídně. Je to můj přítel.
Štěstí, že sebe ještě mám.

Smutek
Vařím polívku na neděli k obědu
a je mi tak smutno po životě.
Tečou mi slzy jako hrachy.
Já nevím proč?
Jenom se třesu strachy,
jestli tady vůbec jsem.
Jestli nejsem na obláčku, který brzy rozplyne se
a mou touhu po skutečném světě prostě už nic neunese.
Je mi smutno, smutno, smutno, prosím smutno.

Když říkám pravdu...
...nevěřte mi nic.
Nedotknu se nikdy podstaty.
V nadsázce, lži a přehánění
blíže jsem k realitě příběhu.
Přesto i tak jádro kloubu uniká
v rozptýlení pohybu.
Nelze odlesk ducha lapit
ani ve skoku v rozběhu.
Myšlenka se třikrát změní sotva povstane,
jak krajina v okně jedoucího vlaku.
No a nic se nestane.
Otevřeš pusu a hned slova,
tak nepolapitelně odletí.
Jsou pryč a dál mluvit není o čem.
Věřte, že mluvit a být němým je hrozné,..
možná prokletí.
Tak tady jsem a lžu vám raději,
neboť tak lépe povím o své ve vás vložené naději.
Tak prosím.
Už nemám nic,
než jen to, co nosím.
Co nosím?
No přeci obraz v paměti.
Sice mu nevidím do tváře.
Však milost má pro mne, pro lháře.
Není to nic, ni postava.
Jen moje světlo, které se rozdává.
Publikoval(a): kameník, 11.2.2012
Přečteno (130x)
Tipy (4) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: NikitaNikaT., Paulín

Spodek

Stránka generována 23.11.2024 21:24
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti