Anotace: První báseň co tu zveřejňuji, je trochu smutnější, střídavý rým.

A život se pořád voře,
Starostí je víc jak moře.
A radostí? Těch je málo!
Dítě se života bálo.

Jen špatné vyhlídky budoucnost skýtá.
Nebude alkohol! Nebude kýta!
Budou jen špatné dny zastřené tmou,
Už nikdy nespatřím mou milou, mou!

Ona ke skále jíti už chtěla,
Na moje srdce při tom nehleděla.
Hleděla do hloubky se slzou v oku,
Místo by starosti topila v moku.

Pak přišel krůček jen kupředu malý,
A všechny problémy rázem se zdály,
Věcí tak nekonečně vzdálenou,
Už nikdy nespatřím mou milou, mou!

Publikoval(a): Lordan, 16.10.2011