Duše má, promiň mi
Duše má, promiň mi
Tma je zde, světlo pryč. Proč truchlíš, člověče?
Něco dál je? Uvnitř? Neusínej. Jen bdi.
Jsi v koncích, ale hříchem, smrtí ověšen.
Tak, tak, občane. Tvé tělo mdlé opět spí.
Klidně spí, zeje dál. Duše tvá sama bdí.
Oddělí tajemství. Neutíkej, mozku!
Jsi součást celku, dne, kouzla rtů, co hladí.
Samet dívky, vlasy. Duše má, žij trošku.
Promiň mi - tu upřímnost. Běží čas, běží...
Sama láska dvěma nestačí. Pamatuj!
Jsme tu dva. Vědomí těla lásku vězní.
A počátek všeho duše má? Stále jsem tu.
Publikoval(a):
Crazymike, 4.3.2025