Anotace: Intermezzo

Na úbočí skal, na svahu hor
Je úzká pěšina - do neznáma
Chodíval jsem tam jako malý
Malý hoch
Abych byl blíž - té propasti
Mezi náma

Je nekonečný prostor?
Jak sbohem při loučení
Bytosti světla ve tmě
Jiskra při políbení

Postavil jsem si tam prostou lavičku
Z pár kamenů, donesl větší větev
Poznámkový blok na závětrné straně
S výhledem na údolí a malou říčku

Abych tam snil, analyzoval, rozjímal
Sám se světem, světem jsme my a my jsme svět
Myšlení je složité stavení bez mál
Vlastně ničeho, co jsme byli, a co jsme

Duha je nádherná, duše spoutaná
Základy v hoře celého světa jsou
Duch navždy uzavřen, na rukou pouta
Kouše se hořce - tajemství lidí dvou

2 jsou víc než 1, 1 víc než 0
Lichý počet smutní, po sudém si teskní
Pryč je mládí, láska, partnerství minula
Smrt kolem tančí, dny i noci se tenčí

Pohled si ustrne pohledem do Slunce
S tužkou položenou v klíně něco mumlám
Přes mé vlasy vidím natažené ruce
Bůh? Iluze? Mraky tak podobné urnám

Kalí se a splývají mezi řasami
V karmínovém vysokohorském oparu
Mysl se roztéká, umíráme sami
Vsadím vše na přítomnost, dám se všanc bohu

Ve světle zapadajícího Slunce
Horoucího srdce - Tě zas uvidím
Ta krása probudila krásu ve mně
A to všechno je právě teď mezi tím

Vším

Publikoval(a): Crazymike, 20.2.2025