Voják
Voják
Ležím nahá na posteli,
vedle mě voják,
přemýšlím o příteli,
má taky zbroják.
Proč tohle dělám?
Kde je ten smysl?
Unikám celám,
vymývám mysl.
Jsem celá bolavá,
postel krvavá.
Miluju bolest,
něžný trest.
Ráno zas vstávám, jdu.
Svědomí nemám, nenajdu.
Podváděn být, bolí.
Preventivně jdu přes mrtvoly.
Mrcha jsem a já to vím.
Na tom svoji důvěru stavím.
Publikoval(a):
Vojacka, 2.6.2020