Hořící keř v srdci...
Hořící keř v srdci...
Déšť má rozpuštěné vlasy
po kraji je mokré rozhodil
v mléce den líně tone si
setřel okamžiky hezkých chvil
trochu mě trápíš
v mé vlastní samotě
ve tvých pochybách
kéž se ke mě vrátíš
v křišťálové čistotě
až odejde pryč strach
hořící keř v mém srdci
oheň naděje rozhořel
a láska? Ta se neztrácí
ač v mysli plane beznaděj
piju ze tvé studny nápoj slzí
jež svíravě palčivou má chuť
spolu zbouráme torza tvrzí
prosím neodcházej a se mnou buď
chci uvěřit kouzlu tvé lásky
jež nyní oblékla si smutku šat
odhodit z bolesti falešné masky
jež umí stíny štědře rozdávat...
Publikoval(a):
Klarineb, 15.1.2020