Měsíc, oko noci
Měsíc, oko noci
hvězdy ve tvaru svícnu
měsíc pluje oblohou jako labuť
příliš vznešeně, abys stihl spočítat
kolik hvězd vejde se do okenního rámu
nebe na tebe musí spadnout samo
měkkým nárazem
a noc se dívala na mě a já se díval na noc
hada vysvlékajícího se z kůže tmy do světla dne
zůstala se mnou v podobě deště padajícího do oken místo hvězd
ráno z něj uvařila čaj, vlila ho do ulic
nic za něj nežádala, všechny listy pokorně doprovodila ke světlu
věděla totiž, že každá barva nosí její černej stín
Publikoval(a):
Marek Miko, 17.11.2019