Prosím, odpusť mi...
Prosím, odpusť mi...
Anotace: ...Taková omluvenka
Ze tmy mě budí
Tvoje rty šťavnaté
sevřít tě a nepustit
ze svojí náruče
uprostřed hrudi
spí srdce zaváté
z přívalu bolestí
kéž někam pryč uteče
doufám
kéž mi odpustíš
moje zaváhání
v sobě hledám skrýš
snad slovy tě nezraním
já nezoufám
odpusť mi prázdné večery
přístavy smutku a samoty
utopené v mlčení
mého usnutí
odpusť mi mou slepotu
jež do dálky nevidí
tvé slzy padající na kapotu
i společnost pustou bez lidí
odpusť mi prosím moji nedůvěru
ostřejší než nůž bodající
s níž konců se nedoberu
ve světle pohaslých svící
odpusť mi že tu sama stojím
tak náhle nahá a bezbranná
nevidíš potoky slz jež roním
když déšť smutku padá do neznáma
odpusť mi moje nepochopení
plevel co zdi nenápadně prorůstá
nikdy nepocítíš jeho chvění
v zahradě přání prosím zůstaň....
Publikoval(a):
Klarineb, 5.11.2019