Anotace: ...

sbalil jsem si všechny věci
ani básně mě neudržely
se slzama v očích místo hvězd
ponořil jsem se dolů do noci
prázdný skříně, postel mlčí
vyholená hlava a ruce v pěst
jen má matka rozumí znamením
nahej kroutím se ve studený řece
opouštím tě a opouštím svoje tělo
všechno je v prdeli
nespíš a já tě ve 2 ráno
s jointem na plicích a zatuchlým dechem
autobusový zastávky
přemlouvám, abys žil

vyser se na svůj strach
nalož se do rumu a přečkej
tuhle černou noc, kdy tu pro tebe nejsem
ani já nespím a vracím se ke svejm
zvratkům jako tulák jako ztracenej čokl
tyhle ulice dobře znám
jsou to moje žíly
svítá, kafe chladne
jdu do zahrady, sejdu 3 schody
pokládám svoje oči mezi stromy
v dálce pruh světla
v něm ty a v něm já
snažím se na tebe tolik nemyslet
ale každý stéblo trávy
připomíná mi
kolík máš u mě lásky
kolik máš u mě ještě života
proto vracím se zpátky
do svýho těla, na pokoj B2
aby mi dorostly vlasy
a já s tebou přečkal další
černou noc

Publikoval(a): Marek Miko, 2.8.2018