Ikaros
Ikaros
Láska přichází bez pozvání
klidně vstoupí bez ptaní dál
proč se však objeví znenadání
když nikdo na dveře neklepal?
Nabízím jí jen čistou vodu
vždyť je to jediné, co mám!
Jak odolat těm jejím svodům
a roztáhnout křídla dokořán?
V záři slunce letím jako Ikaros
v euforii po nebesích dál a výš
a mračné duny se kupí ve zlaté
překlenu gravitaci, tu zemskou tíž
chci se v nekonečnu ztratit, v Lásce
nezlámat přitom slepené perutě
co stečou v kapkách jako vosk...
shodit ego kamsi dolů, hodně je v sázce...
Ikaros nezvládl svůj let
křídla se mu roztekla pýchou
do moře se zhroutil jeho svět
všude se rozhostilo ticho...
Publikoval(a):
Klarineb, 24.4.2018