Anotace: Když jsem poprvé uviděla mandloňové sady poblíž jednoho městečka na Jižní Moravě, zatajil se mi krásou dech...ráda se tam každoročně vracím, fascinovaná tou nádherou...Tehdy největší mandloňové sady ve střední Evropě chřadly...nyní se blýská na lepší časy

Mandloň rozštípnutá v půli
květy zasypaná proti své vůli
zpívá poslední píseň raněného stromu
v tiché vonící agónii padá do úklonu

kvete růžově a bíle osudu navzdory
mandloně jako tanečnice v krojích

zvlněnou krajinu stužka vinic obepíná
košilku z květů stromů s vášní rozepíná
a mně ta krása staví srdce a tají dech
mandloně v rozpuku v krajině ostře šitý steh...

Publikoval(a): Klarineb, 7.4.2018