Anotace: ...

příroda je boží chrám
zrcadlí tě
tváří v tvář
odrazem lásky

brodíš se klíčovou dírkou
hruď vybouchla loukou
probudila smysly
slunce udeřilo pěstí do oka
s ponížeností v mysli
v ní hlodaj tě krysy, Bůh nejsi
neodpouštíš pokřivený rysy
nastav druhou tvář
postel povlíkni do střepů
popadaných hvězd

vinou zacel bílý propasti
mezi podsvětím a nebesy
psi utelki
Hádes odchází s kostkou
cukru bez duší, vrátí se pro ně
přesně za chvíli

Publikoval(a): Marek Miko, 31.3.2018