Anotace: MM

květy otvíraj se a vadnou
už nemám co říct
Pravda dusí se v neúprosným
kouři a já za ní utíkám
k mrtvým myšlenkám
zaliju jí okvětní lístky
tvých schnoucích řas

nebe má šedivější tvář
celej den padá mezi nás
točitým bludištěm
po schodech nahoru
v noci nese ti
povidlový koláče
růže není bez trní
ty jseš slunečnice a já čokl
co vrací se k vlastním zvratkům

květy zavíraj se a hnijou
zamčený deštěm klepou se před branou
a škemraj a doufaj že znovu rozkvetou

otevřeš?

TAK UŽ OTEVŘI!

Publikoval(a): Marek Miko, 5.12.2017