Večerní
Večerní
Oranžový soumrak
padá mi do duše
jako stín
v trýznivé předtuše
opuštěný vrak
co marně čeká na zázrak
zahořklý bolestín...
Někdy sáhnout na dno nestačí
musí se na něm pobýt chvíli
krátká zkušenost jepičí
nikdy není nad naše síly...
Pohlédnout pokoře do tváře
bohatou náruč otevírá
mnohé katastrofické scénáře
v bezcenné nesmyslnosti stírá
Publikoval(a):
Klarineb, 22.8.2017