Matko
Matko
matko, učiň mne svých chrámem
prsty deště dotýkáš se lesů
matko, rozléváš se s ránem
do očních víček chytáš rosu
matko, učiň mne svým synem
vodou naplň mou Odysseiu
matko, učiň mne svým mořem
buď se mnou trpělivá
matko, ve smrti se zase sejdem
jsi žena, na kterou se zapomíná
matko, učiň mne velkým stromem
nemohu bez tebe dýchat
matko, učiň mne světlem majáku
je zima a začíná se stmívat
Publikoval(a):
Marek Miko, 2.1.2017