TANTALUS
TANTALUS
bude se mi zdát že slyším tvůj hlas na rohu své rodné ulice
kde se každý večer hroutí poslední paprsky světla
kde se ztrácí poslední ptačí píseň
bude se mi zdát že jím jablko plné červů
bude se mi zdát že ho jím s dětskou radostí
bude se mi zdát že plavu v bazénu
má nespoutanost tě bude pálit na zádech
jako letní slunce
jako brána do pekla
a ty budeš předstírat že to nevidíš
a do svých rukou brát prach
a vdechovat do něj život
jako matka vdechuje život svému dítěti
budeš mít studené prsty
a tvůj dech budu na tom stejném místě cítit ještě dalších sto let
bude se mi zdát že slyším tvůj hlas
jak mě volá k sobě
na rohu tvé rodné ulice
Publikoval(a):
Marek Miko, 2.2.2016