Anotace: Šálek kávy a dvě cigarety.

Celý svůj život cítím v sobě žár
Jenž popelní se v ústech a vytváří žal
Žal a smutek nad tím, co sebráno mi bylo již
Hlouběji v oceánu žalu blížím se ke dnu blíž a blíž

V tu najednou lano hozeno mi bylo
Jako pruh naděje v moři slz k průzračné hladině
Jako by vše do sebe se náhle slilo
A provaz tkvící u dna vidím jedině

Uchopit jej a vrátit se nad hladinu
Byť krutá a nenávistná tato krajina je
Pocity štěstí, radosti a lásky minu
Neb vím, že v oceánu slz mé místo je

Publikoval(a): David Prkno, 26.8.2015