Anotace: O lásce (snad zklamané)

ZŮSTAŇ

Zůstaň,
a slza stéká po tváři
od oka do koutku úst.
Jazyk pociťuje ten slaný rozmar
a upíjí tak z pramene lásky.

Proč lásky,
nevím.
Slza pomalu kanoucí,
otevřený to začátek
či snad konec
lásky budoucí?

Ne,
nechci teď ztratit
co ještě nemám,
dej cukr jazyku
čti z lesklé stopy slzy,
a nedej utonout
mým očím v záplavě smutku.

Zůstaň,zůstaň...

Publikoval(a): Josef S, 2.8.2015