Anotace: kdy nezralost ve zralost se změní? nebo zůstane u pouhého snění? (spíše mě opustí poblouznění)

MyšLenka s POZORností se přely,
který básník mezi nimi lepší zvolí.

Jeden říkal: „To je dvojí.“,
jiný zase: „Třeba obojí!“

Čemu ale vzniknouti se dá?
Která pak větší sílu má?

Hádaly se a svářely,
až nakonec to krásné v sobě zahnaly.

Jenže pak se ptaly odpovědnosti,
proč prý je, když všeho je dosti?

Bude snad poté více ne-lásky?
Je to slovo zrozeno z nadsázky?

Snad dobro ještě se zlem ne-válku svede,
snad pak bude méně beznaděje, ne?

Prý člověk může tvořit bez přestání,
kde vědomí je, když zažívá tání?

Ať už cokoliv přejeme o-sobě,
buďme v míru a lásce v každé době… ,-)

Publikoval(a): Vošátko, 21.4.2015