(příšeří, 29.8.2010, Básně)
Rozchod
Byl to krásný sen,
já s tebou cítil se jak v nebi.
Pár řádků stačilo jen
a co bylo náhle není.
Vzpomínám na každý den,
kdy jsme se spolu smáli.
Teď jak ptáče oknem ulétla jsi
do nenávratné dáli.
Tolik my chybíš lásko,
víš moc a moc to bolí.
Vím, láska někdy umírá,
zas nová se však rodí.
Čas je prý mocný pán,
on léčí všechny rány.
Srdíčko snad bolet přestane,
vzpomínky budou zachovány.