(fenix 76, 12.8.2010, Básně)
Slzy mi po tváři kanou,
hlava bolí až skoro praská,
nohy už nemohou, už sotva vstanou
"ta mrcha ta děvka ta falešná kráska".
Zhynu jak podťatý strom,
padnu jak na podzim listí.
Dobře vím kdo jsem já a kdo on.
Jsem láska zabitá nenávistí
A on je……………… osud!?