Anotace: Zpověď vodního démona

Moře,
stále volá duši mou,
jak vlny dravou a nespoutanou.
Volá její temnou stranu,
svádí mě na ostrou hranu.

Šeptá šeptá, démona probouzí,
co nechce nechce smířit se s nouzí.
Po krvi podstata moje touží,
pro její nedostatek strašně se souží.

Já však vím,
že touze podlehnout nesmím.
Ale moře, tak silný má hlas,
stáhne mě do víru,
já zdivočím zas.

Nad temnou hladinou mdlé světlo se vznáší,
ledově modrá bludička k člověku se snáší.
"Smrtelníku, pojď", hlas šeptá sladce,
po vodě vlnky přeběhnou hladce.
Pak čelisti mocně, prudce se vynoří
a zuby ostré se do masa zaboří.

Bludička zhasne,
splnila úkol svůj,
když ztišila bezedný hlad můj.
Já, Kelpie, srdce zkažené mám,
snažím se utéct před tím, co znám.
Ale nemohu ztratit se pekelným hrám.

Publikoval(a): FaithNess, 6.12.2014