(Lavanta, 7.7.2010, Básně)
Cit byl stále větší,
zastavit ho vážně nešlo,
rozhodnutí bylo težší,
proto k chybě došlo.
Přítele jsem měla,
ale zamilovala jsem se,
oba líbat jsem směla,
i tak zklamala jsem se.
Koho měla jsem si nechat,
nešlo se rozhodnout,
nechtěla jsem steskem vzdychat,
a žádného do srdce bodnout.
Den ,,D" přišel,
já musela si vybrat,
přítel o nevěře slyšel,
nechtěla jsem je týrat.
Nemohla jsem dopustit,
abych si hrála,
nejde to odpustit,
co jsem spáchala.
Rozloučila jsem se s láskou,
zůstala jsem u svého,
přestala jsem být jeho kráskou,
už nepatřím do srdce jeho.
Mrzet to mrzí,
vrátit to nejde,
oči slzí,
na tom už nesejde.