MAPA
MAPA
Probudil se z komatu
A začal mluvit portugalsky
Jako by to byl jeho rodný jazyk
Díval se na mě očima zklamané matky
Nikdy jsem nevěděl že denní světlo může být tak kruté
Zpíval jsem jazz
A podal mu vanilkovou zmrzlinu
Nemocniční pokoj na sebe vzal podobu zelené zahrady
V Lisabonu
Má píseň omývala ho stejně
Jako svěží vánek Atlantského oceánu
Pak jsem zavřel všechna okna
Protože roj sršní mířil přímo k nám
Píseň byla narušena
Na lůžku zbyl jen popel
Publikoval(a):
Marek Miko, 8.6.2014