Anotace: báseň je o nevyplněném snu, tím snem je překrásná dívka

Našel jsem svého anděla,
jehož úsměv dostal mě do kolen,
následující noc celá probděná,
ale chci o tobě mít živý sen.

Poté poznal jsem tě více,
chodil jsem po škole obejmutí chtíce,
jednoho dne můj sen se splnil,
od té doby sem jen doma slzy ronil.

Nevěděl sem co ti mám říct,
že tě snad miluji?
Co když mě nebudeš chtít?

Jednou sme v místnosti byly sami,
nikdo tam nebyl s námi,
objala jsi mne jak nikdy předtím,
svět se snad pro mě stává lepším?

Když jsem ve tvém objetí,
jako bych byl v zajetí,
cítím jen tvou krásnou vůni,
mé srdce, rychle a hlasitě duní.

Krev mi náhle začne proudit v těle,
znenadání políbím tě nesměle,
zahledíš se do mých očí,
já zahledím se do tvých,
náhle tvůj pohled odbočí,
to se nestalo ve snech mých.

Vidím slzy stékající po tvé tváři,
v tu chvíli pochopím, že k sobě nikdy nebudeme lháři.
Ty v pláči pryč odbíháš,
mé volání už nevnímáš.

Od teď budeš jen v mých snech,
budu muset chytit druhý dech.
Ale dokonce mého života,
pronásledovat mě bude prázdnota.

Publikoval(a): Kaifi, 14.1.2014