Anotace: Miluji tě víc, než svou vlastní kůži.

Pouliční lampy jsou jako stromořadí
A moje báseň světélkuje jako pochodeň
Nikdo mi tvé rty už nenahradí
Můj křik začíná se dělit do ozvěn

Slunce je mezi námi
Stalo se zdrojem naší hudby
Paprsky vypadají jako struny
Ztrácejí se v duši dnešní mlhy

Smím tě políbit než naposledy vydechnu?
Slyšet ptáky v letním vánku?
Hudbo hraj hudbo hraj!
Dones mě až na okraj.

Publikoval(a): Marek Miko, 4.12.2013