Anotace: .

Mrcha čas,
ráno jsem vstal s křídly motýla a večer usínám s koulí trestance, jako každý den ranou mi do týla jsou dneškem uctívané monstrance, obléknu se do zbytnělých emocí, koupených v laciném butiku, a večer jdu spát čekajíc na ranní monolog budíku. Proč pokouším se recyklovat svůj věk a doufám, že se opět mladý se vynořím z příboje života. Lžou mi, je to osudu levota. Listy se na stromy na jaře nevrátí, a život mizerný matematik umí bezchybně pouze sčítat. Vztahuji ruce k horizontu a s hltám možnost nové ráno vítat a v duchu prosím….dej mi ještě jednu šanci…...

Publikoval(a): Krausic, 13.11.2013