Anotace: třeba života,jenom ho rozmotat...pomalu..

~~~~~~~~
Občas se cítit
jak zakalená voda
ani se neusmát
vždyť to by byla škoda
život pak letí jak splašený kůň
a ty chceš věřit zázrakům?
Rozední se každé ráno
nocí den se zamyká
a tobě,
nevídáno
klubíčko od dětství do stáří
všechno tak utíká.
Motáme po dnech,měsících
letech
někdy nitku tenkou
jindy provázek
a když nám bylo v žití dobře
přimotal se i korálek.
Tak jak roky vrásky zdobí tváře
pomalu se blíží poslední list
stoletého kalendáře
a klubíčko je samý suk i souček
třeba s mašličkou
tu třesoucí se rukou
vázal ještě děda s babičkou
a já?
Dál chci věřit zázrakům
tím klubíčkem
omotat třeba celý dům
a k tomu svému
přidávat další třeba jen nitky
a potom?

Co potom,
potom my můžete nosit někam
do vázy kytky…
já miluju kopretiny.
Díky.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Publikoval(a): Květka Š., 10.10.2013