Rozplynutí v lišejníku
Rozplynutí v lišejníku
Ticho, vítr, samota
z dalekých údolí
ovčí zvonění matně zní.
Srdce stojí na kameni
Odpouští si všechny viny.
Vše je takové jaké to je
právě teď a tady
bez domněnek bez nálady.
Nesmrtelný smrtelníku
rozplýváš se v lišejníku
konec pokorného usebrání
honem spěchej níž
neb sílu přírody na vlastním těle zříš.
Publikoval(a):
Mochomůrka, 21.5.2013