Anotace: Po zimě nemusí vždy přijít jaro.

Nesmyslně se zamýšlím nad smyslem mého osudu
Co jsem dokázal a kdo koho ničí
Jednou jsem navštívil to místo, odkud je těžkého návratu
Je těžké být dospělým s mladičkou duší

Čas trávím tam, kde se potkává beznaděj s nadějí
Pravdu a pokoru hledám ve velké náhodě
Opět a znova doufám, že Bůh nade mnou bdí
Myslím, že tento a tamten okamžik, potěší mně

Naděje a pokora mně znovu opustila
Avšak bláhová a hloupá víra v mé zakalené mysli pevně kotví
"Bože, proč jsem to jen dopustila?"
Proč mi jen srdce mé nejbližší stále věří?

Naději střídá beznaděj
Moc střídá zoufalá bezmoc
Měl jsem všeho habaděj
Teď nemám nic a nad sebou ani tu moc...

Publikoval(a): Básník Daneš, 3.4.2013