Anotace: Kdo nebo co?

Co určuje můj život
a kdo mu smysl dává?

Být,
mít se, mít něco, či prostě žít?
Být bit,
či sám někoho pořádně zbít?
Mít domek, či byt
a přesto nadutý a nafoukaný být?
Což takhle někoho pozlobit,
druhému spoustu nepříjemností přivodit?
Těžké by to přece nemělo být.
A žerty si z každého tropit,
stále se jen veselit,
chvíli moudrý a zas hloupý být,
prožívat radost, po té smutek cítit?

Ne!

Tak takhle by to přece nemělo být!
Bohu a druhu věrný být,
ze všech svých činů důsledky odvodit,
myšlenky nenechat bezúčelně zaznít,
...ale k Bohu je nechat zaměřit.
Nemyslet na sebe jen, spíš druhého v úctě mít.
Slova má by určitý význam a platnost měla mít,
o Králi všehomíra, plném lásky, by měla hovořit.
Království Jeho hledat, nikým a ničím si ho nedát vzít.
Svět naruby obrátit v touze nalézt Ho a za Ním jít.
Ježíše samého v největší úctě a na prvním místě mít.
Jeho samého oslavovat, chválit
a velebit,
to samozřejmostí by mělo být.

Publikoval(a): Mišák54, 21.10.2012